NULLA DIES SINE LINEA

P-224 O dvoch hubách

5. března 2015 v 9:39 | King Rucola

Prečo sa takmer na každej kresbe, ktorú publikujem zjavuje dvojica húb, často sa ma divák spýta. Vyvetlenie je dosť podivné. Jednak mám rád huby, je to pre mňa také niečo zvláštne, v určitom zmysle exotické, asi sa to v našej rodine nepestovalo keď som bol malý a preto to teraz doháňam.

Strašne rád mám samozrejme kráľa húb, ten klasický hrib, Steinpilz, dubák. Na druhej strane som sa musel trochu informovať o hubách, lebo jeden čas ma fascinovalo, chodievať na huby. Pri lekture som naďabil na "amanita phalloides", čiže muchotrávku zelenu, grüner Knollenblätterpilz. (Nemecké názvy preto, lebo s hubárksou vášnou som začal az v nemeckom prostredí, odtiaľ poznám aj tie názvy, tak pre istotu ich uvádzam.) Fascinovala ma možnosť, mať doma uskladnené krásne huby, ktoré by som moho ponúkať aj nežiadaným hosťom...

Lenze pravý dôvod výskytu húb na mojich produkciách je iný.


Som dosť na rozpakoch, z ktorého konca mám začať. Ale zjednoduším si to celé a nezačnem vôbec, jednoducho preložím tie citáty a je to vybavené. Konkrétne príklad signatúry sa dá vidieť napriklad tu:


(Aspoň dúfam, lebo to majú nejako zabezpečené proti kopírovaniu, ináč by som to, ten celý obraz, bol býval sem "capol". Karafiát je vľavo dole, biely, červený som nenašiel. Neviem si bohužiaľ spomenúť na tie fantastické obrazy, ktoré su v "Kunsthaus Zürich", kde boli tie ich "podpisy" lepšie, názornejšie vidieť.

Ide o tzv. "Majstrov karafiátových", alebo ako by som to mal preložiť. Stručný preklad:

Nelkenmeister bezeichnet eine Gruppe anonymer spätgotischer Maler, die zwischen 1479 und 1510 in schweizerischem Gebiet tätig waren. Sie signierten ihre Bilder noch nicht wie später weitgehend üblich namentlich, jedoch unterzeichneten sie ihre Bilder jeweils mit zwei geschnittenen Nelken in roter und weisser Farbe oder auch manchmal eine Nelke mit Rispe. Der Gruppe werden ca. 30 Gemälde - alle mit religiösen Motiven - zugeordnet, die in ihren Werkstätten wohl zuerst in Basel und dann Bern, Baden, Solothurn und Zürich entstanden.

Majstri karafiátu bola označovaná skupina anonymných neskorogotických maliarov. Oni ešte nepodpisovali svoje obrazy, značili ich dvomi narezanými karafiátmi. Biely a červený, niekedy aj strapec karafiátu. (atď.)

Die Werke der Nelkenmeister mit ihrer selbstbewussten Signatur zeigen hochstehendes, noch traditionsbewusstes handwerkliches Niveau im Übergang der Spätgotik zur Renaissance. Ihr Stil ist weniger durch ausschmückendes Detail sondern durch strenge Komposition und zurückhaltende Dramatik gekennzeichnet,[3] also durch die Andeutung einer Wende im gotischen Stil der Region.[4]

Práce "Karafiátových majstrov" s ich sebavedomým podpisom ukazujú vysokostojace, tradicii poplatné a remeseľnú úroveň dodržujuce diela, ktoré sú poznačné svojou prísnou kompozíciou, kontrolovanou dramatikou a signalizujú pozvolný prechod neskorej gotiky do renesancie. (atď.)

(Obraz "Martyrium" je odňatý zbierkám Kunsthaus Zürich, presná adresa zdroja mi vypadla. Dr Max. de BIle)

Keď som musel povinne každý vikend navštevovať mestskú galériu v Curychu - päťročná dcéra sa tam venovala štúdiu Ukrižovania a nemohol som ju od obrazov s touto tématikou odtrhnúť, výsledok bol, že šesťročná namaľovala s jej prvými olejovými farbami fantasticky veľké a krásne plátno s krucifikáciou, Kristus sa veľmi ponášal na mňa, prekrásny obraz, ktorý dnes už existuje žiaľ len v "upravenej" podobe, pretože škola ju prirýchlo naučila móresom a jedného dňa k môjmu zármutku som našiel ukrižovaného Krista oblečeného! - tak som sa vtedy, čakajúc na tú maličkú umeľkyňu, zdržoval pri tých obrazoch karafiátovách majstrov . Tak som si nejako podvedome prebral ich spôsb podpisovania obrazov, nasiaklo to do mňa.

Keď už na mojich dielach nie je nič pekné, zaujímave, tak aspoň tie dve huby, rozhodol som sa, muchotrávka zelené, huba veľmi praktická, ako jed smrteľný užitočná, a hríb-dubák, huba veľmi jedlá...

Záverom ma napadá dodatočná kombinácia, trochu za vlasy pritiahnutá: Karafiát je po nemecky "Nelke". Bohvie, či tí gotickí maliari nemysleli na také, že dva karfiáty, ciže "zwei Nelken" su vlastne symbol pre "N.N.", čo sa dodnes použiva pre označnie anonymity autora. "Nomen nescio": Je to po latinsky, znamená "meno nezmáne". Ako hovorí zdroj Wikipédia, dnes aj často uživnané v zmysle "the name to be anounced", takže dva hríbiky...teda huby.

Všetko sa robi predsa najviac hubou, nie?


Martyrium bežca po intenzívnom tréningu: "Tento môj zverenec má vlka,nemohli by ste mu pomôcť?"
(Kresba Jeho Veličenstva Kráľa Rukolu, nech nám žije večne!)












 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 5. března 2015 v 10:33 | Reagovat

Tak trochu mne napadlo že to bude ještě něco přidané k signatuře. Nějaké tvoje poznávací znamení. Jen jsem nevěděla proč zrovna tyhle dvě houby :-D .....

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. března 2015 v 10:53 | Reagovat

Starý vtip:
"To bys neřek, co jsem dneska viděl suchejch hub..."
"Ty´s byl v lese?"
"Ne, v hospodě Na Růžku, zrovna došlo pivo."

3 userka userka | E-mail | Web | 5. března 2015 v 19:17 | Reagovat

Teda! Tajemství dvojice hub odhaleno! Já moc houby nemusím, dokonce jsem teprve před rokem poprvý v životě ochutnala smaženici a už si ji znovu nedám.

4 pavel pavel | Web | 6. března 2015 v 18:00 | Reagovat
5 Lamilka Lamilka | Web | 6. března 2015 v 23:08 | Reagovat

Tak já ty houby pochopila asi takto...podle toho,kde se nacházejí, tedy vždy pod tebou, a ty rád přemýšlíš, a kdo přemýšlí, je duševně plodný. Ty houby se tam vždy vysemení z tvého kreativního myšlení :-D

6 Jago Jago | 7. března 2015 v 6:28 | Reagovat

Muchomůrka zelená? Po tý bych se utlouk! (Vyčítal)

7 Miloš Miloš | Web | 8. března 2015 v 11:02 | Reagovat

N.N. - Kdo to namaloval, po to je ti houby.

8 Miloš Miloš | Web | 8. března 2015 v 11:02 | Reagovat

[7]:N.N. - Kdo to namaloval, po TOM je ti houby.

9 SV SV | E-mail | 9. března 2015 v 11:22 | Reagovat

vďakujem za vysvetlenie! že je to tvoja signatúra, to bolo jasné hneď :-)
pekný dník prajem ti!

10 kety kety | 9. března 2015 v 15:52 | Reagovat

Tvoje vtipy jsou naštěstí mnohem mírumilovnější než práce pozdně gotických mistrů ;-)

11 Oby Oby | 11. března 2015 v 3:03 | Reagovat

Myslivec trenérovi: "Pomohu rád. Na vlky jsem já kanón!"

To je pěkné povídání. A pořád lepší houby na obrázky, než obrázky na houby. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama