NULLA DIES SINE LINEA

P-365/114 Vyhrabané spomienkové predmety

30. srpna 2014 v 23:31 | King Rucola
Bránim sa uznaniu existencie spomienok, či stratených, či stále živých. Ale uznávam vládu spomienkových predmetov, ktorými sa obklopujeme a ktoré vedú aspoň v mojom prípade až k podozrenie, či nie som náhodou "messie"! (Chorobný zberateľ.)

Z nedávnej služobnej cesty do starej vlasti som našiel v našom vlhkom paláci v galéri predkov tento dokument:


Jedná sa o portrét môjho slávneho otca. Otec, ten vynálezca. Bol by teraz vyše 130 rokov mladý.
(Tak dokladám k textu na P-365/113, Môj otec, Apple...atd. ako ilustráciu.)

Nájdené a zachranené z vlhkých, čiastočne plesnivých pivníc starého paláca. (Aqaurell z prvej polovice 19. stor., neznámy autor.)

Tu zopár osobných údajov:


František G. (* 21. jún 1884, Korytná - † 15. september 1959, Bratislava) bol česko-slovenský vodohospodár.

Život


Ľudovú školu navštevoval v Korytnej, študoval na reálke v Uherskom Brode, od 1906 vodohospodárstvo na ČVÚT v Prahe, kde získal titul Ing. V roku 1911 sa stal asistentom VUT, potom tajomník vodohospodárskeho spolku v Brne, od 1919 stavebný komisár kult.-technického úradu, do 1939 Krajinského úradu, 1939-45 prednosta pre poľnohospodársku techniku Ministerstva hospodárstva v Bratislave, 1945-49 pracovník Povereníctva pôdohospodárstva a pozemkovej reformy v Trenčíne, od 1949 riaditeľ Vodného družstva v Nových Zámkoch, do 1958 pracovník Stavoprojektu v Bratislave.

Priekopník moderného vodohospodárstva a meliorácií v Česko-Slovensku. Roku 1927 sa zaslúžil o založenie Slovensko-dolnomoravského vodného družstva v Malackách, 1924-38 redaktor časopisu Technika v zemedelstve.

Dielo


Patent

  • zariadenie na nepretržité napájanie zadažďovacích ramien vozidlových postrekovačov (č. 54703/1936).

Bibliografia

  • Niektoré časové otázky a potrebné melioračné a vodohospodárske na Slovensku, Bratislava, 1921
  • Meliorácia pôdy a komasácia oráčin na Slovensku, Bratislava, 1922
  • Pôda a jej zlepšovanie, Bratislava, 1929

Články

  • Zemedelsko - technické pôdoznalectvo a výskumníctvo na Slovensku. In: Zpráva o činnosti Štátnej zemedelsko-technickej na Slovensku v rokoch 1918-1927, Bratislava 1928;
  • Hydropedologický podklad pre projekty drenáže trúbkovej. In: Druhá zpráva o činnosti Štátnej zemedelsko-technickej na Slovensku v rokoch 1928-1930, Bratislava 1931;
  • Organizácia melioračných podnikov. In: Melioračné otázky Slovenska, Bratislava 1933;
  • Vodné stavby uskutočňované Ministerstvom hopodárstva. In: Hospodársky obraz Slovenska, Bratislava 1942;

* * *

Ináč som si priviezol z tejto cesty ešte tri dôlezíté poznatky, ktoré celkom určite nespadajú medzi "stratené spomienky", ale sú veľmi poučné:

1) Pán nosí nohavice zaistené vo výške bokov. Tak zabráni, aby mu spadli pod onú pomerne klenutú "spodnú hruď."
To som nevedel, radu mi dal syn najslávnejšieho krajčíra pánskych odevov z minulého storočia a ten to musel vedieť!
2) Salamander je dnes po slovensky "salamandra" a dokáže požrať možno aj srnku, súdiac podla brucha tej, ktorú som videl počas mojej cesty...
3) Po únavnej prechádzke rodným mestom nie je nič lepšieho na osvieženie, než si zaveslovať. Potom síce bolí chrbát a ruky, prestanú však možno buzerovať nohy!

Tak toto sú zhrnuté všetky poznatky, ktoré aj veľkosťou a významom odpovedajú kvalite tohto vynikajúceho leta...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gabi Gabi | E-mail | 31. srpna 2014 v 8:35 | Reagovat

Takže vodár ... elegantný, vzdelaný to pán na tú dobu.A pracovitý! Veď on vôbec nebol dôchodca! Neustále mal prácu. Šťastný to človek. Kde on končil, ja som začínala ...:-)... nie tak úplne, ale skoro (Stavoprojekt) A nič viac, niečo z jeho prác nemáš? Raz som robila návrh obnovy mešťasnského domu v Banskej Bystrici po jednom architektovi- cca rovesníkovi Tvojho otca. Učil  architektúru na vtedajšej istej Budapeštianskej VŠ. Pracovala som pre jeho vnuka. Neskutočné poklady som našla v podkroví toho domu, medzi všelijakými haraburdami. Jeho škice domov, aj práce jeho študentov. V porovnaní s dnešnými našími projektmi ... v globále veľmi zjednodušená dokumentácia, ale precízne vypracované detaily fasád. Nádherné práce.nemala som si odvahu ich pýtať, lebo sa im potešil aj jeho vnuk, inak povolaním grafik- umelec...predsa len pokračovatel, dedič.  Dnešné dokumentácie sú chladné, technické výkresy, strácajúce to čaro tvorby. Nakoniec pekný obrázok vypracovaný počítačovým programom... akoby sme ani netvorili pre človeka...ručná práca je ručná práca. Je to poznať aj na tých nových objektoch. :-( Tvoj otec bol technik, ale aj tak svoje myšlienky dával na papier ručne...to máš po ňom, ibaže Ty sa skôr ľudmi a ich blbosťami zaoberáš. :-)
Prečo " vo vlhkom" paláci? Zavlhá vám , alebo je to len vyzrážaná vlhkosť, lebo sa tam nekúri a zrejme v lete primerane nevetrá? ... to je zase moja profesná deformácia. Akúže to máte tému týždňa? :-D

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 9:33 | Reagovat

[1]:Počas mojej dlhej neprítomnosti väčšina dokumnetov vyhodená do smeti(!), alebo aspoň malá časť zachránená pre poľnohospodárske múzeum v Nitre, ale ja som to tam nevidel...

Vlhkosť všeobecná. Zavlhá, preráža, darmo, starý palác je starý palác. Ale firma Aquapol by to mala vedieť urobiť, ale kto to zaplatí? :-(

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 31. srpna 2014 v 9:57 | Reagovat

Já se mylně domníval, že "salamander" je arabský pozdraff Androvi --> "Salam, Ander". /Dr. Ander - významný česko-rakouský lingvista/.
A Čapek o salamandrech věděl své (Viz dílo "Válka s mloky").

Ta židlička na obrázku je klavírová?

4 Gabi Gabi | E-mail | 31. srpna 2014 v 10:15 | Reagovat

[3]: Ander je predsa Košičan ...

[2]:Väčná škoda ... v múzejnom archíve- knižnici, isto budú.
No kto platí kráľove účty? Predsa poddaní... Aquapol je fajn firma, len aby vám nezaizolovala tak palác, že Ťa bude stáť viac ako druhý nový...ale inak, sú odborníci, môžeš sa spoľahnuť.  Dôveruj, ale preveruj ... ;-)

5 Gabi Gabi | E-mail | 31. srpna 2014 v 10:30 | Reagovat

Salamander...to je on a Salamandra , je ona. :-D Aha, čo som o nich našla. tak si výber: R o d: Salamandra (Laurenti, 1768) — salamandra

Lat. meno salamandra pochádza podľa Webstera (1934) z gr. salamandra. Význam tohto mena nie je však známy. Z latinčiny toto meno preniklo do mnohých európskych jazykov, medzi iným i do slovenčiny a češtiny. V slovenskej literatúre sme zaznamenali najstaršie pomenovanie týchto obojživelníkov v tvare ohnjžil u Grossingera (1794). Bartolomeides (1798) vysvetľuje i pôvod tohto mena. Podľa neho salamandra "když na oheň vwržen býwá, wlhkost ze sebe pouštj, která pálčiwost ohně poněkud vdušuje, a proto za neporušiteho w ohni držan byt, odkud y jmeno ohnižil, ohniwáček dostal". Bartolomeides zaznamenal vlastne veľmi významnú povesť týkajúcu sa tohto živočícha, ktorá sa v niektorých krajoch na Slovensku traduje medzi ľuďmi dodnes.

Slov.: ohnjžil (Grossinger, 1794), ohnižil (Kralowansky, 1795), ještěrka salamandr, slepý ještěr, ohniwáček (Bartolomeides, 1798), mlok (Ormis, 1851), slepý jašter (Matzenauer, 1870), ješčur (východosl. nárečie, Kálal K., Kálal M., 1923), salamander (Klačko, 1924), salamandra (Klačko, 1943); čes.: ohnižil (Balbín, 1679), mlok (Presl, 1821—1823); ang.: salamanders; nem.: (Echte) Salamander pl; fr.: salamandres pl; rus.: salamandry pl; poľ.: salamandra; maď.: szalamandra.

Mne sa páči "ohniváček" to je také nežné na jašteričku. :-)

6 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 10:51 | Reagovat

Ja zase poznam boty Salamander, preto som myslel, ze je to "on", ta bota... :-D

[3]: Pri kridle (Bösendorfer, 18. stor., problem, ako ho vyviezt!) stavala taka vypolsterovana dvojsedacka, asi uz zplesnivela. Tu tonetku som nikdy v akcii nevidel, mozno je to surealisticka fantazia tvorcu(?).

7 mengano mengano | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 12:47 | Reagovat

Ta židlička mě taky upoutala :-) Dneska je to samé managerské křeslo a skutek utek. Tvůj otec dokázal divy na seslíku od piána :-)

Shledávám podobu s Milošem Nedbalem.

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 13:45 | Reagovat

[7]: Najhorsie je, ze sa na tu stolicku neviem rozpamätat. Ale ten nabytok este existuje, ten navrhol on sam, jeho synovec bol stolar v Uherskom Brode a mu to zhotovil s duboveho dreva, samozrejme, ze to drzi perfektne este dnes. Mam "jeho" dve masivne, konstruktivisticke kresla, ktore tiez navrhol, sedavam v nich, ked som v BA, chce by som si ich doviezt sem, ale nikdy nemam toko miesta v aute...(Melancholia vzrasta, musim rychle prejst na Tvoju najnovsiu super basnicku!)

9 Jana Jana | Web | 31. srpna 2014 v 14:17 | Reagovat

Kingu, ten obraz tvého dědečka se mi moc líbí. Musel to být vzdělaný muž z vyšší vrstvy, to dokazuje ale i tvůj popis jeho profese. Můj dědeček byl mladší, a v zapadlé vesničce odkud pocházím pracoval v dolech, pak jako důchodce pomáhal v lese. Takže by teoreticky to věšení jablek na stromeček mohl odkoukat můj dědeček od tvého tatínka :-) Ale kde by se ti dva odlišní lidé sešli, takže si asi každý ty svý jablíčka věšel sám :-) Hezký den přeji :-)

10 Jana Jana | Web | 31. srpna 2014 v 14:17 | Reagovat

Pardon,oprava: obraz tatínka

11 Jana Jana | Web | 31. srpna 2014 v 14:22 | Reagovat

Přesto i já se musím pochlubit svým dědečkem. Byl to vysoký, štíhlý, snědý muž, s vějířkem vrásek okolo očí, tak laskavých, a milujících. Nikdy na něj nezapomenu.

12 Radka Radka | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 14:58 | Reagovat

Hezké vzpomínky a velmi zajímavé rady - až mě budou trápit nohy, půjdu si zaveslovat ;-) :-D

13 Gabi Gabi | E-mail | 31. srpna 2014 v 15:26 | Reagovat

[7]: Takú stoličku mám aj ja...patrí ku klavíru, ale ten mám v suteréne v manglovni. :-( Patrí k tomu klavíru, nepoznám ich spoločnú históriu.Dostala som k nej aj klavir ...alebo opačne? Hmm...Nenašla som silákov, čo by klavír vyniesli na siedme poschodie. Dá sa síce rozobrať a zase hore zložiť, ale to niečo, nie málo, stojí:-( Tak sa na tej stoličke občas točím, ako za mladi. Ja aj moje deti :-D ...ale ten čas letí. Tá stolička je ale stále rovnaká. Niektoré veci jednoducho nestarnú, neopotrebujú sa. Kiež by to platilo aj o nás. :-(

14 mengano mengano | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 15:37 | Reagovat

[13]: Mohla by sis odnést stoličku dolů ke klavíru;-)

15 Gabi Gabi | E-mail | 31. srpna 2014 v 16:12 | Reagovat

[14]: Dobrý nápad ...síce, dobrý ako dobrý... asi by som už bola bez nej. Ukradnúť celý klavír nie je tak jednoduche ako stoličku. :-( Aj niekto iný by sa isto rád "potočil".
Ale, pri pozeraní na foto, musím konštatovať, že náš kráľ je ešte mladík. Má celkom bujnú hrivu na hlave. Jeho tatko mal peknú plešinku. Neklame nám on o svojom pôvode? :-?
........u nás nanič deň. Zase prší :-(

16 Jana Jana | Web | 31. srpna 2014 v 16:24 | Reagovat

Kingu, pravda je, že jsem mezi vámi blogé ry teprve krátce a že mnohdy nepoznám stoprocentně kdy v článku jde o legraci, kdy o pravdivé údaje. Píšeš, že obraz je podobizna tvého tatínka narozeného v roce 1884. Přesto dodáváš,že ho maloval neznámý autor, z poloviny devatenáctého století. Tak snad jsem vážně už z toho jak jsem pořád zavřená doma asi úplně zhloupla, že nepoznám, kdy píšeš vážně a kdy si děláš legraci. No nic, přeji hezký den.

17 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 17:50 | Reagovat

[16]:1884 je pravda. Mal okolo 60, ked som sa narodil. Rakusky cisar Franz Josef mu osobne podal ruku, ked dostal vyznamenanie v prvej svetovej vojne, pretoze zachranil pred Rusmi regimentsku kasu. (Nalozil na voz tahany konmi  a utekali smerom na zapad.)

Ta inzinierska cinnost zase spadala do tzv. Slovenskoho statu. Potom mal kvoli tomu problemy s komunistami...Ten by nam dnes vedel napisat historky do blogu, asi by sme dobre cumeli! (Vraj ho "zachranilo", ze mal svedkov, ked vozil partizanom pocas SNP - vcera velke oslavy 70 vyrocia - do hor lieky, cize im pomahal proti HItlerovi.)

Musim to raz spisat, aspon to, co viem. Vela toho nie je, lebo zomrel este nez som maturoval...skoda. Dnes by som sa vedel vypytovat, vtedy ma nic nenapadlo.

18 Jana Jana | Web | 31. srpna 2014 v 20:11 | Reagovat

[17]: Kingu, tvůj tatínek byl hrdina a určitě i skvělý člověk...já jen chtěla říct...mě už to dneska asi vážně nemyslí...no, že ta podobizna na obraze snad nemůže být podobiznou tvého tatínka, když se narodil v roce 1884, ten věk nezpochybňuji, ale píšeš, že ho ten malíř portrétoval v polovině devatenáctého století, to se ještě tvůj tatínek ani nenarodil...Já se přece nechci hádat, jen někde je chyba...je dost možné, že je ten portrét z dvacátého století, tak snad jen překlep, to se stává...:-)

19 Gabi Gabi | E-mail | 31. srpna 2014 v 23:26 | Reagovat

To sa King asi zmýlil...asi chcel napísať : " akvarel z r. 19XX, t.j.z 20 storočia. Mne osobne sa tiež nechce veriť, že už žijem v 21 storočí. Od toho storočia som toľko úžasného od ľudstva očakávala... zatiaľ koná iba samé hlúposti. :-(

20 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 1. září 2014 v 1:14 | Reagovat

[19]:

[18]: Ano, preklep. Ja to este stale neviem, kolke storocie o bolo, co som este zil... :-D

21 mengano mengano | E-mail | Web | 1. září 2014 v 10:00 | Reagovat

[15]: Pokud tedy rozvineme téma stoličky, tak jsem měla na mysli možnost - vzít stoličku, dojít si zahrát, odnést stoličku :-) Je mi jasné, že lidi ukradnou všechno, co není přibité stovkou hřebíkem ;-)

Prší asi všude, u nás leje už čtyřiadvacet hodin a domorodci poněkud zneklidněně pozorují místní potok. :-?

22 Miloš Miloš | Web | 1. září 2014 v 19:51 | Reagovat

Kingu, já jsem myslel, že když jsi král, tak tvůj otec jím byl také. A on je to vodohospodář. Ne, že by to málo, ale čekal jsem víc :-)

23 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. září 2014 v 9:31 | Reagovat

[22]: On je tu INKOGNITO, preobleceny za vodnika :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama