NULLA DIES SINE LINEA

P-365/99 Uväznený/á vo vlastnej koži

24. července 2014 v 7:20 | King Rucola
Po dlhom pracovnom dni v úmornej horúčave bol kôň konečne strčený do svojej mobilnej maštale. Požral zo zaveseného vrecka trochu sena a ako tak nasýtený začal filozofovať.
"Keby som bol had, tak by som zhodil vlastnú kožu, ale aj tak by som sa do toho detského vozíku nevpratal. Okrem toho aj tak nerád ležím na chrbte!"



Ale pretože to bol už starý kôň, kobyla nazývaná Lúna, už dvadsaťstyri ročná, predsalen zatúžila po nejakom pohodlnejšom závere dlhého dňa, kedy ťahala koč, napráskaný výskajúcimi deťmi, po zámockej záhrade a hrbolatých kamenistých polných cestičkách v priľahlom lese. Zasnívala o tom, že je opäť malinké žriebätko, ktoré mama z očí nespustí, starostlivo krmí a čistí, učí ho chodiť, vyberať správne trávy a...a tu sa ozval hlas z reproduktoru: "Prestupovať", ktorý ju vytrhol z jej snenia.

Naširoko otvorila oči a v jej sne videla sprievodcu v bielych rukavičkách, ako to vídavala pri jej častých cestách metrom v Tokiu, ako jej signalizuje so zdvorilou úklonou, prestúpiť do čakajúceho detského vozíka. Celkom ľahúčko striasla o seba svoju už šedú bielu kožu, v ktorej bola dlhé roky strčená ako vo väzení, navliekla biele tramplerky-kopačky s rúžovými veselými pásikmi, obula mäkke kožené botičky, strčila do huby cumlík, vystúpila na perón, vkĺzla do vozíka, uložila sa a nechala sa tlačiť deťmi, ktoré predtým sama vláčila v koči.

"Vo sne je všetko možné," ukončil Ezop svoju bájku a nezabudol varovne zdvihnúť prst, "ale na ich realizáciu musí človek často nosiť vlastnú kožu na trh, musí vydržat, zostať verný svojim ídeám, musí bojovať a nebáť sa porážky. Len ten, kto riskuje môže vyhrať!"

"Tomu Ezopovi sa to dobre kecá, už dávno má svoje uznávané meno. Svoju pozíciu. Ale my? Obyčajné ťažné kone?", zaerdžala Lúna, vytrhnutá zo svojeho snívania. (Vydesene a vyčítavo sa dívala na Ezopa, ktorý mal práve prestávku, ako si odkrajoval kolieska zo salámu a prikusoval chlebom, pričom nechutne mliaskal...)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jednorožec jednorožec | 24. července 2014 v 10:57 | Reagovat

A okurku k tomu chlebu se salámem Esop neměl? Vždyť je jejich sezóna!

Krásný článek! Odjakživa mám rád lehký surrealismus. More power to your elbow!
(Zde stále užívané pořekadlo z doby lučišťníků.)

2 Kika Kika | Web | 24. července 2014 v 11:12 | Reagovat

Palec nahoru! Taky chci snít a vrátit se do školky, vozit kočárek s panenkou, moct jí jen tak utrhnout hlavu, ukradnout klučíkovi od vedle autíčko na ovládání a jíst zásadně jen rukama :-)

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 24. července 2014 v 11:35 | Reagovat

[1]: Plati pre vsetkych managerov , ktori sa deru hore dodnes. (Ani luky nepotrebuju, ich oci metaju smrtelne sipy.) (Dnes idem znova na zamok, uz som ta mal byt, ale musim menit kone, mozno pride dalsia "story".)

4 Oby Oby | 24. července 2014 v 22:57 | Reagovat

Koně prosím neměnit, stačí vyměnit kůži, Výsosti. :-)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. července 2014 v 9:58 | Reagovat

"Kobyla má malý bok," poznamenal všeobecně obousměrnou pravdu vraník (čili rap pokřížovkářsku), co tahával na Žižkově pohřební káru a vzal kobylu do k sobě páru.
Black & white.
Jsou-li černý a bílý pes značkou whisky, co je potom černý & bilý kůň?

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. července 2014 v 9:59 | Reagovat

Ostatně "Království za koně!" je přeci královský výkřik.

7 jednorožec jednorožec | 25. července 2014 v 10:52 | Reagovat

[6]: "A horse, a horse, my kingdom for a horse" křičel, až byl hoarse. (ochraptěl)

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 25. července 2014 v 11:51 | Reagovat

Dä arme kollége Rischi! (švajčiarska nemšina) Ten ubohý kolega Richard( To som na tom lepšie, hrb síce ešte celkom nemám, ale "kulaté záda" mi rastú už rýchlejšie než krídelka...(Chraptím v tomto studenom lete a po toľkých cigaretách už aj bez koňa.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama