NULLA DIES SINE LINEA

Ešte sme mali raz šťastie!

14. dubna 2014 v 7:55 | King Rucola
Plní nádeje sme išli ako v tej rozprávke "Ako išlo vajce do sveta" aj my do sveta, hladať vytúžené mesto v oblakoch, kde by sme zakotvili v blaženosti, pokoji a mieru. (Aké to hlúpe prirovnanie, aká nezmyseľná blbosť, chcieť zakotviť v oblakoch! Aká kotva v akom oblaku by sa asi vedela zakotviť?)

Dlhé roky, či ako hovoria básnici "drahné" roky "my cizinou sme bloudili" (text oblubenej clivej árie mojej nebohej matky, ktorú vždy spievavala so svojím synom, vyškoleným tenorom, ináč ale doktorom práv, pretože spev na konzervatóriu študoval tajne - teda klobúk dole ešte dodatočne Zdeno -, môj veľký brat!), cez cesty i necesty, úskalia i pokojné zátoky, ktorými sme pri hladani toho mesta v oblakoch za ten dlhý čas prebrodili.

Veru, naivní sme boli, ako len mladosť vie byť naivná, optimizmom zaslepená, ba až hlúpa. Ani sme vtedy netušili, aké šťastie sme mali, že sme to vôbec tak nejako dobačovali, ako to práve teraz v tých "oblakoch" je. Nevedomky, s dobrou dávkou pomoci anjela strážneho, sme sa vyhli najrôznejšim katastrofám. Ani autá, ktoré frčali okolo nás, keď sme znavení pochodovali po okraji zaprášených ciest nás nestrhli z vozovky, ani lesní lupiči nás neulovili do ich sietí a nestrcili do piči, pardón, do pytla, vreca, som chcel napísať, keď sme sa potkýňali lesnými cestičkami za vytúženym cieľom.

Dokonca, keď už sme boli takmer pri cieli, už vysoko pri oblakoch, ani lietadlá nám neublízili! Hoci ich bolo čoraz viac, každých tridsať sekúnd, alebo aspoň každú minutu pristávali medzi nami, plavčikmi v oblačných oceánoch snov. Často to bolo o vlások.

(Foto: Dr Max de Bile, náhodne páve všadeprítomný a pohotový reportér Jeho Veličenstva)

Tu sme mali teda bohovské štigro! O chlp sa nám ten Turek ešte vyhol, či to bol predsa Swissair? V panike som to nerozoznal.

Šťastie musí jeden mať, ináč nebude nič z "mesta v oblakoch", ani z "miesta" na zemi.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 14. dubna 2014 v 10:27 | Reagovat

Na zemi se rozhodně cítím lépe, ale nad mraky jsem kolikrát byl bezpečněji, když jsem vyšel na nějakou vyšší horu a ty byly pode mnou. :-)

2 Beatricia Beatricia | Web | 14. dubna 2014 v 11:23 | Reagovat

Skvělý článek, s velkým zájmem jsem ho četla. Miluji vysoké hory a mnohokrát jsem z vrcholů shlížela na mraky pode mnou.
Děkuji ti za milý a vtipný komentář(Oben ohne) a  ráda poznávám tvůj blog. :-)

3 Miloš Miloš | Web | 14. dubna 2014 v 17:36 | Reagovat

To mě také napadlo, že na těch vzdušných cestách je už dost velký provoz, jestli reálně nehrozí srážky letadel jak v případě čelních srážek aut na silnici.
Vím, mají radary, ale co když nefungují dokonale a řidič letí "na automat" a nedává pozor?

4 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 15. dubna 2014 v 1:20 | Reagovat

[3]: Neviem, ci si spomenies na tu "hrůzu", ked sa nad Bodamskym jazerom zrazilo to nakladne lietadlo a lietadlo s tymi detmi z Ruksa. (Kazachstanu?) Tam reagovali tusim pristroje spravne, ale kontorolna veza dala opacny rozkaz a navigovala ich proti sebe.

Korunoval to nestastny otec, ktory si vyhladal zodpovedneho lotsu, vyckal si o a zapichol ho nozom!

V suvise so zahadnou stratou malajzskeho lietadla tu hovorili, ze pomer vaznych nestasti oproti pozemskej premavke je este stale 10:1 v prospech leteckej.

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 15. dubna 2014 v 1:24 | Reagovat

Deti z byvaleho Ruska (oprava), boli cestou na prazdniny!

Slovensky kapitan Boeingu 757 a 767, p. Tapuska Marian hovoril prave v sobotu v radii, ze inac si lietadla na seba blikaju reflektormi ako auta, ked upozornuju na policajtov, v zmysle "vidim ta".

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. dubna 2014 v 16:11 | Reagovat

Já čekám, že se v oblacích potkám s čínským dešťovým drakem.
Kam se na něj hrabou letadla.

7 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 16. dubna 2014 v 9:26 | Reagovat

Hezky jsi to napsal, ke kávě kterou právě popíjím,  pěkné počtení :-)

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 16. dubna 2014 v 10:19 | Reagovat

Raději hlavu v oblacích(to mám skorem pořád, dopady jsou o to bolestivější) než se z oblak dívat dolů (v případě že existuje po smrti ráj)....o městech v oblacích vím jen z filmů. Pokud je bráno doslovan to "v oblacích". Spíš znám místa v oblacích kouře z pálených pet lahví a jiného bordelu v kotlích a kamnech :-?

9 Sugr Sugr | Web | 17. dubna 2014 v 17:56 | Reagovat

Řekla bych Kingu, že kdyby jsi měl víc načesanou kštici - je to takmer o chlup! :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama