NULLA DIES SINE LINEA

Neurcite

5. dubna 2013 v 10:10 | King Rucola
Nejako podivne ma zasiahla ta tematicka sipka do mozgu, lebo pod pojmom "sipka" sa mi ako prve vynorili akesi dve sipiky, co boli symbolom nie prilis pozitivnej organizacie. Povedal som si, ze to je ale blba reakcia, ved sipky na stene som strasne rad hraval, dokonca som dosiahol urcite majstrovstvo v tomto napinavom sporte. Ale zase rozpisovat sa o tom a hlavne pisat o tychto sipkach ako o sipkach vseobecne, to sa mi nepozdavalo.

Hrabal som sa za inym ucelom v archive a nadabil na tuto kresbu, bol to dar pre moju dceru, ktora je psychiater, do jej ordinacie. Preto obrazok uz nemam, opravit ho nemozem. Ale "inspiroval" ma. Pacient tam hovori "Au" a doktor ho utesuje, ze preco "Au", ved to mohlo byt aj horsie, keby ho trafil do kolena! (Lekari su vdacna tema na taketo frky!)


Ale nejako ma tento "uder do hlavy" prebral, uspesne vyrazil tu zapichnutu sipku z mozgu, prestal som mysliet na fasisticke sipky a zacal som skor hlbat o dalsich variaciach slova a vyznamu "sipky". (Bol som prekvapeny pozitivnou, ba az nadsenou reakciou blogerov k tejto teme.) Ale odusevnenie mi pre tuto temu predsalen chyba...

Preferoval by som skor slovo "smerovka". Po nemecky presnejsie "Wegweiser", ukazovac cesty, smeru. U sipky mam stale take podivne asociacie, napriklad dokonca "sipkovy lekvar" a vobec plod sipky. (Rosa canina, cize vlastne "psia ruza"!)

Mama u nej robievala lekvar, ktory som zboznoval a raz sme z neho vsetci dobre blvali. Cervene. Ked to znenadania prikvitnuta matka zbadala, zcala jacat: "Oni zvraceji krev!". Zila prakticky cely zivot na Slovensku, ale po slovensky sa naucila len na dostatocnu a cesky zabudla asi na trojku. (Mal som volny byt, to bola vzdy velkolepa zalezitost, byt bol okamzite obsadeny znamymi aj s ich frajerkami, ked prave nejake mali, alkohol tiekol aj po schodoch a sipkovy lekvar, este nestuhnuty zvadzal ku kostovaniu. Nasledok sa potom prejavil v tych "krvavych" blvacich orgiach.) Nezmohol so sa vtedy ani na slovo vysvetlenia, skor som presiel do utoku, stazoval sa jej, ze naco prisla, ked slubila, ze celu noc nepride. Nevdacny syn!

Wegweiser-smerovka moze byt uzitocna. Hladas hotel v cudzom meste a drzis sa podla tychto smeroviek. Stracaju sa pred ocami, stracas postupne nadej a ked predsa nahodou dorazis na ciel, je hotel aj tak obsadeny, alebo drahy, alebo zavrety.
(Skutocnost, ze smerovky mohli byt pouzite ako "zbrane" v rukach neozbrojenejho obyvatelstva v case okupacie v 1968 si asi nevedel dovtedy nikto predstavit. Vraj aj nas niekolkonasobny olympijsky vitaz Zatopek obiehal po Prahe a pomahal obracat smerovky, aby ruske tanky jazdili nezmyselnymi smermi a podobne. Pochaba nadej, silny vyraz protestu, snaha branit sa.)

Co vsak so sipkami? Vlastne smerovka nie je priamo sipka, ked tak teraz o tom premyslam, v grafickom zmysle uz vobec nie. Väcsinou je spojena aj s textom. Sipka oranzova v doprave je aj bez textu zrozumitelna ako obchadzka. Ale co s tymi, kriedou alebo ulicnym pastelom kreslenymi sipkami, ktore deti s radostou cmaraju po ulici? Alebo tie, ktore niekto vyryl do kory stromov? Podla nich nezasväteny daleko nepride, aj pride, ale ciel ho urcite prekvapi, zriedka bude totozny s cielom, ktory si vytycil a sleduje.

Tak nejak pripada mne moja cesta zivotom. Nechaval som sa zviest kazdou sipkou, ktora sa mi priplietla do cesty. Dnes verim, ze skutocne kazdou.

Mal som asi kracat sam pred sebou a znacit si sipky, bol by som zabludil presne tak, ako som zabludil, alebo mozno nie...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gabi Gabi | E-mail | 5. dubna 2013 v 10:36 | Reagovat

Vyborne, aj ked s nadychom smutku. Alebo sa mi to iba zda?
Ja mam rada sipkove vino. :-D Aj Amorov sip v srdci mi vie urobit radost.( bolest prepichnuteho srdca nestoji za rec) Obycajne je to jedno s druhym...:-D
So smermi, ci sipkami v zivote mam problem. Nejako som si ich domotala.Zeby to bolo sposobene tym sipkovym vinom? Uz budem pit radsej iba caj. Dzem sipkovy som nemala moznost este ochutnat. Dobry tip na jesen, ked sa mozno budem nudit. Ktovie, kde ma sipky zivota dovtedy zavedu.

2 alena alena | E-mail | 5. dubna 2013 v 13:02 | Reagovat

Babicka sbírala sípky jenom na caj a víno delala z rybízu(melo taky alkohol ;-))V zivote jsem se uz casto ocitla v jednosmerce a to si clovek nemuze vybrat kterym smerem je to správne!Díky bohu i ta jednosmerka má jednou konec!Opravdu?Konec a spadla klec?

3 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 5. dubna 2013 v 18:12 | Reagovat

Šipky zavěšené na zdi dětského pokoje...také jsme je se sourozenci hrávali:-) Ještě lákavěji pro mě ale zní ty šípky. Nesou sebou vůni dětství, babča měla neustále na starých kamnech postavený hrnec s  šípkovým čajem.  Nevím proč,  ale chutnal mě lépe, než když jej teď uvařím já. I když ty šípky také vlastnoručně nasbírám.

4 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 5. dubna 2013 v 22:30 | Reagovat

Já jsem otrávený jako šipka z foukačky amazonského Indiána.
A Šipka hrála roli v rusko-turecké válce, myslím.
Lepší fakt zůstat u šípkového vína.
Anebo u šípkové omáčky (viz Hrabal: Slavnosti sněženek).

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 8:23 | Reagovat

[3]:Aj moja mama mala stale na peci sipkovy caj. Chlieb s maslom a ten caj, niekedy trochu lekvaru sipkoveho a bola krasna vecera...(To tie spomineky robia tu chut!)

6 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 8:28 | Reagovat

[4]: Tiez sa mi pletie hlavou nejaky geograficky pojem hory zvanej Sipka, kde sa ktosi s kymsi mlatil, nemajuc tie vyborne rakety pneumaticke, vysielajuce otravene sipky na protivnika "potrubnou postou"...

7 Mrdaléna Fuckinghamová Mrdaléna Fuckinghamová | Web | 6. dubna 2013 v 20:39 | Reagovat

Ta poslední věta je dokonalá!

[3]: To už tak většinou bývá, že u babičky všechno chutná líp, jsem zvědavá, jestli až někdy budu babička, jestli u mě bude vnoučatům taky chutnat :)

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 7. dubna 2013 v 6:59 | Reagovat

[7]:Mna teraz spontanne napada, ci mi budu vnucata tak chutit - ked nebudem mat na parky alebo suchy rohlik!(Take oprazene vnucatko na smotanovej omacke, napriklad...)

9 domovina domovina | Web | 9. dubna 2013 v 11:27 | Reagovat

Tak šípkový likér neznám. Ale mamka dělávala pampeličkové víno.
Šípky sbíráme každý rok do čaje, ale nejlepší jsou při procházce v zimě, kdy jsou přemrzlé měkké a výborné.
Já se vzpouzím a snažím se nejít po šipkách, které mi život nabízí. Jen mám pocit, že mě společnost vždy semele a vrátí na původní cestu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama