NULLA DIES SINE LINEA

Vajcia

29. března 2013 v 19:14 | King Rucola
Nahodou - hladal som, odkial sa vynoril svajciarsky velkonocny zvyk, o tom neskor - som narazil na bohynu zvanu Ostara. Pretoze sam pisem (este stale, ale uz sa cvicim, pride aj k tomu, ze uz nie) este stale bez diakritiky, musim zdoraznit, ze bohyna, s ktorou bude zrejme ostara s mäkkcenom na "s" sa pise bez mäkkcena a len nejaky neznaly Nemec moze vyslovit "Oschtara", cize ako keby chuderka mala ten mäkkcen.

Povodne som chcel napisat, ze so sviatkami - akymi kolvek - je vzdy potiaz. Teraz to viem lepsie: So sviatkami - prave sviatkami jari - je vzdy ostara. Bohyna Ostara bola udajne pohanska bohyna a akysi Beda, mnich to anglicky, ju povysil za zakladatelku "Easter" alebo "Oster".

Islo mi vsak o upresnenie zvyku, ktory medzitym hlavne od svojich vnucat poznam, o tzv. Eiertütschen.

K tomu uvodom trochu fyziky z Wikipedia: (Nemecku cast moze cteny citatel aj preskocit!)

Entscheidend für den Ausgang des Ostereiertitschens ist die Härte und die Dicke der Eierschale. Diese Faktoren hängen neben der Lebensweise und Ernährung maßgeblich vom Alter des Huhnes ab, denn die Eierschale von jungen Hühnern enthält mehr Proteine und ist dadurch stabiler. So halten deren Eier einen Druck von bis zu (450 kPa) aus, wogegen Eier alter Hühner nur halb so belastungsfähig sind. Neben den natürlichen Faktoren ist auch der Winkel, in dem die beiden Eier aufeinandertreffen entscheidend.
Wenn ein Teilnehmer nur immer auf der Siegerseite ist, wird er schon mal verdächtigt, mit einem Gipsei oder Pechei angetreten zu sein. Pecheier sind ausgeblasene Eier, die mit flüssigem Pech gefüllt werden und nach dem Erkalten der Füllung steinhart werden. Solche wurden früher oft verwendet.
Ako to vlastne funguje opisuje tento uceny pan:

Der Oberpfälzer Volkskundler Franz Xaver von Schönwerth beschrieb schon um 1890 herum dieses Osterspiel so: "Zwei stoßen die Eyer aufeinander, zuerst Spitz auf Spitz, dann Spitz auf Arsch oder umgekehrt. Wessen Ey bricht, verliert es an den anderen."

Vysvetlenie pravidiel ma sice poucilo ale aj sklamalo. Myslel som si totiz, ze je to cisto svajciarsky zvyk a hla, dozvedam sa, ze je to vlastne rozsirene po celom nemecky hovoriacom uzemi hlavne smerom na juh, vdaka Rakusku az bohvie kam.

Strasne sa mi vsak zapacilo toto bavorske:

In Bayern nennt man es "Oarhiartn" (Eierhüten), in der nördlichen Oberpfalz sagt man dazu in der Mundart: "Oiastoußn" (Eierstoßen), "Oiaboxn" (Eierboxen), "Oiapecken" oder "Oierhiartn" (Eierhüten). In Österreich sagt man z. B. in Kärnten "Aalan tuatschn", wobei die Eier selbst als "Tuatscha" bezeichnet werden; im Lungau im Bundesland Salzburg, atd.,

pretoze sa to da doslovne aj ako "davat si pozor na vajcia" prelozit.*

No a v tomto nanajvys intenzivnom obdobi roku, ked sa rozdavaju priehrstim impulzy plodnosti, si skutocne asi treba davat pozor na vajcia, pretoze bez vajec ziadny (novy) zivot, spytajte sa sliepky a kohuta, ktori sa dodnes o tom hadaju.

*Prelozit! Mal by som ten nemecky text asi prelozit, ale nechce sa mi. Skratene ide o to, ze borci drzia v ruke vajicko na tvrdo uvarene a buchaju s nim spicu o spicu (pripadne potom aj "rit o rit", ako v staronemeckom texte stoji) a komu sa vajco nerozbije, ten vyhral a likviduje superove vajco.

Specialita tejto velkonocnej zabavy v Zürichu bola, ze sa hadzali na vajcia dvadsat Rappen mince, teda cosi ako teraz "cent" a predtym "halier", komu sa minca zapichla do vajca, ten si ju mohol aj s vajcom nechat, ked vsak nic, tak tie peniaze zbierali deti.

Poznam bratislavsku variaciu: Ked sme vysibali uz tolko vajiec, ze jest sme ich nevladali a nosit sa nam ich nechcelo, tak sme ich hadzali o mur vodarne nad hradom na tzv. Hausbergu, kusok povyse bratislavsekho hradu, ktory vtedy este nemal strechu, kde sa krasne roztrieskali o kamene, z ktorych tento mur bol stavany. (Dnes tam stoja luxusne byty a na upäti toho vrsku troni velvyslanectvo Nemenckej spolokovej republiky na Slovensku.)

Preco muzi väcsinou proti zenam pri "Eiertütschen" nemaju sancu vyhrat je zrejme z doboveho obrazku z prvej polovice dvdsiatehoprveho storocia...


Vesele Velkonocne sviatky prajem, malo vody damam, vela malej vody panom...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 29. března 2013 v 20:26 | Reagovat

"Ó, stará (Ostara)," rozplývá se pan Vajíčko, reklamní ikona socialisté republiky československé...

2 Gabi Gabi | E-mail | 30. března 2013 v 11:36 | Reagovat

ANO! BEZ VAJEC TO NEJDE! Tuto tragicku vetu som dnes rano vyslovila aj ja, ked som otvorila chladicku a tam ... ziadne vajce. :-( Bez vajec nebudu rezne, ani kremes! Tak musim do obchodu. Nechce sa mi. Rozmyslam, ci by to, predsa len, neslo bez vajec. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama